Od nežnej revolúcie prešlo tridsať rokov. Čo sa za ten čas udialo a ako nás to zmenilo? Hľadať stopu uplynulých dekád a v českej a slovenskej kinematografii a literatúre znamená našťastie prebrať sa stovkami kvalitných diel.
Kultúrni redaktori SME a Hospodářských novin spoločne a subjektívne vybrali aspoň niekoľko z tých, ktorých témy rezonujú dodnes a cez ktoré sa dokážeme lepšie spoznať. Text českej časti výberu ponechávame zámerne v originálnom znení.
Ktorých päť českých kníh nám teda odporúčajú českí kolegovia?
Článok pokračuje pod video reklamou
1. Michal Viewegh: Báječná léta pod psa
Československý spisovatel, 1992
Přestože v posledních letech poněkud pozbyl lesku a zájem médií se obrátil od jeho knih k tragédii, která autora málem stála život, či nedávné roztržce s nakladatelem, nesmí zapadnout to podstatné: Michal Viewegh je symbolem porevoluční populární literatury.
Jako zakladatel moderního českého bestselleru a dlouho nejčtenější autor, disponující originálním stylem a humorem, výrazně ovlivnil, co literatura představuje pro většinu společnosti a co od ní lidé očekávají.
Přes mnohé skvělé pozdější texty zůstávají nepřekonaná Báječná léta pod psa, očima chlapce líčící dobu od normalizace ke svobodě.
(zdroj: )2. Jáchym Topol: Sestra
Nakladatelství Atlantis, 1994
Súvisiaci článok Cesta do hlbín slovenskej duše. Česi sa pýtajú, aké naše knihy by mali čítať Čítajte Někdejší básník, chartista, reprezentant druhé vlny českého undergroundu.
Později novinář a dnes držitel Státní ceny za literaturu Jáchym Topol nedávným románem Citlivý člověk vytvořil literárně možná nejdůležitější mozaiku současné dekády.
Jeho vrcholným dílem a pro mnohé vrcholem porevoluční beletrie však zůstává román Sestra, v tvůrčí extázi, na samotě překotně napsaná generační próza, literární experiment, jehož nevázanost a barvitost mimoděk zachytily tempo 90. let.
(zdroj: )3. Jan Novák: Zatím dobrý
Nakladatelství Petrov, 2004
Třicet let po sametové revoluci se Češi stále neshodnou na výkladu bratří Mašínů, kteří jsou pro jednu část společnosti hrdiny a pro druhé vrahy.
Súvisiaci článok Čo majú robiť Česi, aby spoznali Slovákov? Chceli od nás päť filmov Čítajte Exilový spisovatel Jan Novák se za jejich odkaz porval v hospodě i literatuře: román Zatím dobrý představuje mimořádně beletrizovanou ságu rodiny, která odmítla kompromis s oběma totalitami.
Westernově, dobrodružně napsaná próza o mladých mužích, kteří byli naučeni vracet ránu ranou a po otcově vzoru se navzdory strašlivé přesile a přes mrtvoly kovbojsky prostříleli na Západ, získala cenu Magnesia Litera a nedávno podle ní vznikl komiks.
Je to látka na světový velkofilm, který však ne a ne vzniknout. Naštěstí je světová také Novákova próza, na 800 stranách udržující tempo, jako by byla napsaná na jeden zátah.
(zdroj: )4. Jiří Hájíček: Rybí krev
Nakladatelství Host, 2012
Jeden z nejoriginálnějších žijících českých prozaiků Jiří Hájíček románem Selský baroko řekl hodně o éře kolektivizace vesnic.
Súvisiaci článok Čo majú robiť Slováci, aby spoznali Čechov? Odporúčajú pozrieť si tieto filmy Čítajte K současnosti však možná nejsilněji promlouvá jeho Rybí krev, realistická, politiky i sentimentu zbavená próza o vazbách lidí k místu, odehrávající se na pozadí vysidlování jihočeských vesnic kvůli výstavbě jaderné elektrárny Temelín.
Boj za domov, vyhnání člověka strojem, snaha ovládnout krajinu, pokrok vytlačující tradice, elegické rekviem za krajinu, střet malých a velkých dějin, kontinuita dvou režimů, konec starého a začátek nového, mistrná atmosféra venkova: „zelený“ román s parametry antické tragédie.
(zdroj: )5. Jan Balabán
1961–2010
Smyslem této témy je hledat otisk, který v literatuře a filmu zanechaly společenské jevy uplynulých třicet let. Uzavřené dílo ostravského prozaika Jana Balabána, který zemřel před devíti roky, funguje trochu jinak: zabývá se tím, jak se člověk otiskuje v druhých, jaké má pocity ze světa, jak je schopen si ho přebrat, nakolik těžce na něj svět doléhá, jakou v něm vytváří prázdnotu.
Balabánova díla, ten soustředěný proud přelévavých úvah, reflexí, esejů a lyrických obrazů, podala jiné svědectví o současnosti: ne vhled na to, co je venku, ale co je v nás.
(zdroj: )
